Čtyři živly

Jako živel označujeme nezkrotnou, životodárnou i ničivou přírodní sílu.

Starověká i středověká filozofie je chápala jako základní složky světa. Představa čtyř nebo pěti živlů, plynoucí z pozorování přírody, byla vlastní lidem např. v Evropě, v Přední Asii, v Indii i v Číně. Mnohé z těchto kultur přešlo i do kultury naší a zůstalo v ní. Třeba právě živly. Lidé si představovali, že děje v přírodě jsou vyvolávány slučováním a oddělováním živlů, aniž by se ony samy měnily; rozhodující je jejich poměrné množství.

(Úvahy o živlech jsou spojené s úvahami o složení hmoty, takže i jim vděčíme za poznatky z fyziky částic.)

V Indii a Číně počítají živlů pět (v Indii zemi, oheň, vodu, vzduch a kosmický živel, v Číně zemi, oheň, vodu, dřevo a kov). My se přidržíme evropské představy. Jako rozlišujeme čtyři základní světové strany a čtyři roční období, počítáme i čtyři živly.

Země

Země je 3. planeta Sluneční soustavy a v současnosti jediné vesmírné těleso s potvrzeným životem.

Před přibližně 4,6 mld. let se rodilo Slunce a kolem něho obíhal disk z plynů a prachu.
Tyto částice se mezi sebou srážely. Vlivem jejich srážek a mnoha dalších dějů vznikalo teplo, takže se většina materiálu přetavila a vznikaly chemické prvky a jejich sloučeniny různé hmotnosti. Těžší vytvořily vnitřní jádro, lehčí plášť kolem něj a nejlehčí povrchovou kůru.

Uvnitř této „Prazemě“ bylo (a je…) stále dost tepla, díky němuž započaly děje související se sopečnou činností. (Např. ty, o nichž jsme psali dříve v článku o posunu kontinentů.) Při sopečných výbuchách se na povrch vylévá roztavená hornina – láva – a z ní unikají do okolí různé plyny. Zpočátku to byly ty lehké – vodík a hélium –, a tak vznikla první atmosféra (plynný obal).

Na Zemi, podobně jako na jiná vesmírná tělesa, dopadaly z vesmíru mj. komety. Ty obsahují vodu. Díky tomu v zemské atmosféře rostl obsah vodní páry a klesala teplota. Objevil se koloběh vody. Z ochlazené vodní páry vznikaly vodní kapky, začalo pršet, vytvořily se vodní plochy, jako třeba oceány, z nichž se voda opět vypařovala…a tak pořád dokola…

Země má plochu přibližně 510 mil. km2. To je hodně kadovských tábořišť vedle sebeJ… Z této plochy 71% zaujímá Světový oceán, tj. všechny oceány dohromady.

Uvnitř starých oceánů se objevily první organismy. Ty uvolňovaly kyslík, který se dostal do atmosféry a v jejích horních vrstvách reagoval se slunečním zářením, díky čemuž vzniknul ozón. Ten Zemi chrání před škodlivými složkami slunečního záření a umožnil tak rozšíření života i mimo oceány.

Země byla odjakživa chápána a uctívána jako Velká Matka, univerzální rodička, živitelka. Nositelka nevyčerpatelné tvořivosti i výživy.

Jejím symbolem bývá čtverec nebo krychle, barva hnědá, černá, žlutá.

„Země je všechno, co máme – je to svět omezených zdrojů. Naše přežití závisí na naší planetě a jejích zdrojích. Jsme součástí křehkého vzájemně závislého tkaniva života. Jestliže naše planeta zemře, zemřeme též… Způsob, jakým žijeme dnes, nemůže pokračovat věčně. Musíme se změnit, nebo budeme čelit vyhynutí.“ (prospekt Strany zelených ve Velké Británii, 1989)

O to nepochopitelnější se jeví lidské chování, které zemi a tím i Zemi ničí…

Oheň

Oheň v sobě slučuje světlo a teplo, která se uvolňují hořením paliva. To se zažehne, když je vystaveno určité energii, třeba tepelné. Barva a svítivost plamene vypovídá o tom, jaká látka je spalována. Když palivo vyhoří nebo nemá dostatek kyslíku, oheň uhasne.

Oheň značí proměnu, očištění, životodárnou moc Slunce, ochranu i obranu, duchovní moc, projev božství. Je to prostředek pohlcující stvořené věci a navracející je tak k původní jednotě. Jeho světlo a žár jsou jako rozum a cit.

Symbolizuje ho trojúhelník nebo pyramida, červená a oranžová barva.

Voda

Voda je chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Za normální teploty a tlaku je to čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě nabývá pevné (led), kapalné (voda) i plynné (vodní pára) podoby. Má pozoruhodné vlastnosti, např. rozpínání při mrznutí, jimiž se vymyká ze seznamu tekutin. A společně se vzduchem tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi tak, jak ho známe.

Je to pramen všech věcí ve vesmíru, představitelka zrození a osvěžení. Odplavuje, strhává s sebou i obnovuje. Místu odporu ustupuje, obklíčí je, dostane se za ně a nakonec odstraní z cesty i tu nejtvrdší skálu.
Jako symbol Velké Matky má velice blízko k zemi. Voda smíchaná s jílem je hmota, jíž hrnčíř dává podobu stvoření.
V hlubokých vodách sídlí nadpřirozené bytosti.
Zároveň je tekutým protějškem světla.

Jejím symbolem je např. vlnovka nebo trojúhelník špičkou dolů, barvy modrá a zelená.

 

Vzduch

Vzduch je směs plynů, vodní páry, prachu, pylu a drobných organismů. Díky němu existují téměř všechny živé organismy. Pomáhá udržovat na Zemi teplotu vhodnou pro život. Je nedílnou součástí koloběhu vody a díky vzduchu, vodě a Slunci máme i počasí. A také oheň.

Vzduch bývá chápán jako vesmírný dech života. Je nepostižitelným poslem bohů.
Větrný vír, podobně jako život a duše, obsahuje vzestupné i sestupné proudy; přenáší duše na onen svět.

Symbolizuje ho kruh nebo oblouk, barvy modrá a zlatá.

 

 

 

 

 

TOPlist